20.11.2018 admin 0Comment

Českosaské Švýcarsko patří k nejkrásnějším národním parkům v České republice. Je to perla mezi zlatem, kterou ukrývá naše malá překrásná země. Tento národní park leží nejen na území České republiky, ale zasahuje i na německé území do Saska. Obě strany ukrývají fascinující přírodní bohatství a přitom je téměř za rohem!

Na akci, která rozvíjí přeshraniční spolupráci, jsem byl pozván od Německé turistické centrály v Praze a Czech Tourismem. Velmi mě potěšilo, že jsem byl oslovený, protože si myslím, že je velmi důležité rozvíjet mezinárodní vztahy a poznávat mezinárodní scénu influencerů. Akce se účastnili významní němečtí influenceři, které doplňovali ti čeští včetně mně. Konkrétně se jedná o Tobiase, Benjamina, Stefana, Tomase a druhého Tobiase. Na straně české se kromě mně účastnila Verča, která trvale žije v Německu, Ondra a organizátorka akce. Na sraz celé skupiny přicházím kolem poledne na hlavní nádraží do Prahy. Tam se potkáváme s německou scénou, rychle se seznamujeme a hned na výchozím místě mě překvapuje první nečekaná věc! Husky! Až tady se dozvídám, že členem týmu není jen několik vybraných německých influencerů, ale i Benjamin - Rakušan, který cestuje pravidelně se svým pejskem Huskym. Vždycky jsem obdivoval lidi, kteří dokáží cestovat s pejskem, protože jsem si to osobně nikdy nedokázal představit z důvodu nejrůznějších omezení a starostí. To také uznává Benjamin hned na začátku, že občas není jednoduché, avšak jeho láska k přírodě, zvířatům a krásám naší planety je silnější. Zkrátka jde proti proudu a takové typy lidí mám rád.

DCIM100GOPROG0729932

Rychle poznávám, že se hodně často bude mluvit německy, i když hlavním jazykem je Angličtina. Oprašuji své 15 leté pozapomenuté znalosti a snažím se naslouchat rozhovorům. Verča na rozdíl ode mně Němčinu zvládá skvěle, protože žije se svým německým přítelem. Trochu jí to teď závidím. Ale musím dodat, že každý z účastníků dokáže plynule mluvit anglicky, tudíž nedělá nikomu problém konverzovat tímto jazykem. Tým se mi zamlouvá hned od začátku, Barča s Ondrou (pozn. organizátoři) všemu dodávají klidnou a příjemnou atmosféru.

Rychle odjíždíme z Prahy. První zastávkou se stává skalní pevnost Drábské světničky, ale ještě před prohlídkou se stíháme naobědvat. Procházíme si pevnost a žasneme nad stavbou, ze které se sice všechno nedochovalo, ale musela být dominantou Českého ráje (Pozn.: Není součástí Českosaského Švýcarska, ale jedná se o vlastní CHKO).

Při cestě neustále probíhá výměna informací s ostatními účastníky. Učíme se od sebe jak fotit, používat presety na fotkách, také si vyměňujeme poznatky o technologiích. Všichni jsou z toho nadšení!

Po návštěvě pevnosti se usidlujeme v příjemném zámeckém hotelu Hrubá Skála a odjíždíme fotit západ slunce do Prachovských skal. Vinou drobného zpoždění nebo špatného odbočení řidiče přijíždíme opravdu na čas. Přicházíme ke skalám, když se sluníčko nachází v ideálním místě určeném pro fotky. Fotíme, kocháme se krajinou a užíváme si ticha v Českém Ráji. Perfektní! Fotíme asi 30 minut, a když jsou všichni spokojení se svými výtvory, tak se za šera vracíme k autu. Následně se vracíme do hotelu, večeříme společně a jdeme nabrat nové síly do postele. 20180920_183852

Druhý den je v plánu přejezd do pivovaru Falkenštejn, kde se ubytujeme. Následně probíhá společný oběd, připojuje se k nám průvodce a přesouváme se k největší skalní bráně v Evropě - Pravčické bráně. Pravčickou bránu najdeme již v Českém Švýcarsku, které je součástí Českosaského Švýcarska. Unikátností oplývá i v tom, že je po skalnaté bráně v NP Arches v USA druhou největší skalní bránou na světě. Nikdy jsem předtím toto místo nenavštívil, jsem rád, že ho mohu konečně vidět. Fascinuje mě to. I přes horší podmínky pro focení pořizujeme snímky přírodního úkazu. Strávíme zde více než hodinu a následně se přesouváme k Pastevnímu vrchu.

20180921_152255

Prší, podzim se ozývá. Silný vítr unáší naše klobouky a utíkáme ke kulaté věžičce, která se nepodobá žádné jiné stavbě, kterou jsem kdy spatřil. Přijde mi jako z počítačové hry. Na tomto místě je zajímavý jen Pastevní vrch, protože výhled z věžičky žádné další přírodní památky nenabízí. Poděkujeme průvodci za pomoc při cestě a vracíme se odpočívat do pivovaru, kde ochutnáváme místní speciality. Jsem rád, že jsme tady na přespání, protože pivo z pivovaru Falkenštejn nabízíme i v mé Kavárně dobrodruha. Ochutnávám všechny typy piva a rozhodnu se, že světlý ležák dáme na pípu do mého podniku. Ostatní si pochvalují jídlo i pivo. Němečtí kolegové si na dobré pivo potrpí a taktéž ho dokáží ocenit, je to na nich znát. Utužuje se kolektiv a spokojeně po pár hodinách společné večeře odcházíme spát, protože následující den vstáváme brzy ráno - vyrazíme na Mariinu vyhlídku už na východ slunce. Bude krušné vstávání. :D

20180921_185221

Na spánek tentokrát musí stačit jen několik hodin. Až do teď měli při odjezdech problémy Češi, ale nyní se zpozdil německý cestovatel o několik minut. Už jsem si myslel, že německá přesnost bude opět neomylná a tak jsem i trochu rád, že se tak stalo. Vzájemně se pošťuchujeme kvůli odjezdům, tak přichází příležitost udělat si trošku srandy z našich nových kamarádů. Všichni jsou dost unavení, vyměňujeme si snídaňové balíčky, aby každý měl k jídlu to, co má rád a za pár desítek minut už šlapeme k bodu, kde nás čeká další nádherné místo v České republice. Bohužel nemáme tolik štěstí. Na vrcholu je poměrně hodně lidí a dokonce jedna menší skupinka tam přespávala do rána ve spacákách. Jsme zklamaní z toho, že nemůžeme vyfotit samotnou chaloupku, ale na druhou stranu si můžeme vychutnávat samotný východ slunce a soustředit se jen na něj. Naposled jsem východ slunce viděl v Thajsku, kde vycházelo z moře. Ten pohled mě vždy fascinuje. V doprovodu Ondrovo písniček a nasazených slunečních brýlí si užíváme výhled na krásnou přírodu! Pro mě to je jeden z nejkrásnějších momentů celého tripu a říkám si, že bych měl tyto akce podnikat častěji. Přidáte se? ;)

V hodně větrném počasí scházíme dolů z Mariiny vyhlídky. Přicházíme k autu a pan řidič pokašlává. Zapomněl si totiž bundu, protože usoudil, že nebude tak velká zima. Bohužel není v mých silách mu něco zapůjčit, protože nemám tak široký inventář. Následuje cesta do Edmundovo soutěsky a Divoké soutěsky. Přicházíme skrz hřenské krásy a nasedáme do lodiček pro 20 lidí. Průvodce a kormidelník na lodičkách vtipně vypráví o okolních skalách a pojmenovává útesy po zvířátkách. Říkám ostatním: "To chce fakt velkou představivost si myslet, že to je hlava želvy!" Ostatní přikyvují a myslí si to samé. Nikdo moc nevidíme jeho zvířátka ve skalách a zaměřujeme se opět na focení přírodních krás. Edmundova soutěska splnila naše očekávání. Po prvním vylodění dlouze fotíme Verču, kterou Tom žádá, aby si vzala červený kostým Karkulky. Verča v druhé ruce drží vodítko Benjaminovo pejska. Do toho začíná z chaloupky vycházet dým z tamějšího krbu. Síla podzimu krouží kolem nás.

DCIM100GOPROG0729932

Pěšky se přesouváme k druhé části lodní dopravy - počátečnímu bodu Divoké soutěsky. Druhá část mi připomíná tu první a nemyslím si, že by něčím výrazně překvapila. Následně se přesouváme již do německé části na poslední den. V tento okamžik přichází můj a Verči čas, protože je na nás, abychom zdokumentovali Saské Švýcarsko. Musím uznat, že na mě okamžitě dělá dojem německá uspořádanost. Všechno je perfektně upravené, cítím se ve městě Bad Schandau za hranicemi opravdu příjemně. Vrchol toho je, že nám Německá turistická centrála pro ČR ve spolupráci s Czech Tourism připravila neuvěřitelné ubytování. Opravdu neuvěřitelné! Už dlouho jsem nenavštívil tak kvalitní hotel s perfektním servisem! Hned jsem si říkám, že se sem musím vrátit! Navíc v rámci hotelu máme k dispozici obrovský bazén se saunovým komplexem. Toho jsem večer s radostí využil, protože miluji sauny a relax po náročných dnech.

20180922_182215

Než na to ale dojde, tak odjedeme na jeden z našich posledních výletů v rámci Instatripu. Jde o skalní most Bastei, kolem kterého pozorujeme opět spoustu jedinečných skal, které už známe z české strany. Bohužel počasí se vůbec nevydařilo, sluníčko nám nepřeje jako v předchozích dnech a není možné vytvořit dostatek kvalitních fotografií. A k tomu se most opravuje. Dost mě mrzí, že nemůžeme úplně zdokumentovat kamenný most vedoucí přes skály, i když se velicesnažíme. Ostatní mají podobný názor. S tímto musí počítat podle mě každý cestovatel. Počasí je nevyzpytatelné a činnost (zejména opravy) lidí taktéž. "Kéž bychom se sem mohli vrátit další den," říkám ostatním. Bohužel všichni vědí, že další den je náš poslední a nemůžeme se sem odpoledne vracet na focení. Přesouváme se do našich hotelů odpočívat. Večer máme poslední společnou večeři a mě napadlo našim hostům dát překvapení. Všem cestovatelům jsem koupil malou degustační Becherovku a při vhodném momentu u večeře ji předávám. Všem děkuji za příjemný čas a zvu je k nám do ubytování do Kavárny dobrodruha. Jsem rád, že mohu všechny potěšit, překvapit a udělat jim radost. Dostávám poděkování a všichni jsou příjemně překvapeni. Dávat pro mě znamená víc než dostávat, protože kdo víc dává, ten vždy nakonec hodně dostane. Opačně to podle mě nefunguje.

DSC_1719

Večeři si užíváme, kvalita jídla a pití je extrémně vysoká - jen klukům přijde pivo slabé a dva z nich si do něj nalévají Becherovku. :D Další den začíná vydatnou snídaní formou švédských stolů. Všichni se totálně přejídáme. Následně cestujeme na pevnost Königstein. Zde je poslední možnost pořídit fotky z německé strany výletu, protože následuje přesun do Drážďan a odjezdy domů. Opět prší, počasí nepřeje a pevnost je tak rozlehlá, že ji nejde téměř ani obejít za stanovený čas, natož pořádně vyfotografovat. Na druhou stranu si myslím, že tento objekt není tak vhodný k focení jako ty předešlé. Přeci jen nejde o přírodní úkaz, ale o dominantu Saska, kterou každý návštěvník této části Německa musí vidět! Její ohromnost poukazuje na to, že se stala téměř nedobytnou. Königstein je jedna z největších horských pevností v Evropě!

DCIM102GOPROG1851103

Naše poslední zastávka rychle utíká a pak už zbývá jen přesun k místu rozpuštění výletu. První odjíždí Tom, s kterým jsem si během Instatripu dobře popovídal. Měl vždy zajímavé nápady a podle mě nejkvalitnější fotky ze všech účastníků. Následně se všichni ostatní přesouvají do Drážďan na vlakové nádraží. Rozloučení probíhá rychle a příjemně. Všichni si plácli, občas se i objali. Tobias, druhý Tobias i Štefan pokračují společně vlakem, Benjamin cestuje směrem přes Česko do Rakouska s pejskem. My s Verčou si ještě procházíme Drážďany a vzpomínáme na to, jak jsme je navštívili před pár lety poprvé. Barča pokračuje směrem Berlín a Ondra jede s řidičem do Prahy.

My s Verčou jdeme po procházce v Drážďanech pomalu k vlakovému nádraží. Doprovázím ji a pak se přesouvám na nedaleký odjezd s mým oblíbeným FlixBusem do České republiky. Cesta probíhá příjemně a už po odjezdu z Drážďan si říkám, že Instatrip mi po pár desítek minut chybí.

Celý trip Czech Tourismu ve spolupráci s Německou turistickou centrálou v Praze mě hodně příjemně překvapil. Všechno bylo perfektně naplánováno a změny v itineráři cestu obohatily. Velmi se mi líbí i myšlenka propojovat zahraniční influencery s českou scénou. Musím uznat, že obě organizace se postarali o dokonalé zážitky pro všechny účastníky a jsem rád, že jsem se mohl stát součástí tohoto zájezdu!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *