18.12.2016 admin 0Comment

Vstávám podle plánu hodně brzy, abych všechno stihnul, protože dneska přejíždím do Jaipuru. Cítím se docela rozlámaný. Sílu mi dodává pohled na zabalenou krosnu z večera a připravené věci k cestě na nový div světa Tádž Mahal. Ráno krátce mluvím s majitelem a ten mi dovoluje, abych si nechal klíče od bytu a schoval si tam krosnu. Hodně mi to ulehčuje situaci. Včera mi i sám večer radil, abych si nebral na div světa velkou tašku. Můžou jí kontrolovat, vyndat všechny věci a nepustit s ní dovnitř. Taky se směje, když říkám, že vezmu TukTuk na cestu. Přijdu si trapně, protože Tádž Mahal se nachází 100 metrů daleko od hotelu a brát si rikšu je zbytečný přepych! :D Má pravdu. Google maps mi ukazují cestu přímo k památce a tak odmítám všechny odvozy a doprovod mi dělá mapa na iPadu s GPS.

Tádž Mahal

Když jsem se rozmýšlel, jaké destinace navštívit v Indii, tak hrobku Tádž Mahal jsem si napsal na první místo s vykřičníkem! Městečko Agra cestovatele neoslní svou krásou, hrobka již ano. Přicházím kolem 9:00 na „místo činu“. Žaludek neprotestuje kvůli hladu a směřuji rovnou do hrobky. Cesta k Tádž Mahalu mi připomíná pouťovou neděli v mém rodném městě Klatovy - všude kolem prodávají místní na cokoliv si vzpomenete - od náramků, po různé nápoje a elektronické hračky. Zakupuji si pár pěkných přívěsků za směšné ceny a přicházím ke vstupu. Ten mi opět udivuje. Cizincům stojí 1000 rupií a místním pouze symbolických 50. Hned se mi vybaví Evropská unie a rovnocenné podmínky pro všechny. :D Přijde mi to najednou směšné. ;)

Aspoň, že pro cizince slouží jiný vchod. Jsem rád, že nemusím čekat 30 minut frontu a batoh mi ani neprohledávají. Juhůůů - jsem uvnitř. U vstupu jsem obdržel návleky na obuv kvůli místním tradicím! Cestou mě taky oslovilo mnoho průvodců, kteří nabízeli své služby o historii památky v různých jazycích. Jsou vychytralí jako lišky - dají vám vodu zdarma, pozvou na indický čaj a zatím plno lidí přesvědčí, aby si za několik stovek rupií zakoupily jejich služby. Kdybych necestoval sám, tak bych si nejspíš jednoho z nich vzal, protože ví o památkách absolutně všechno a jejich vyprávění srší zajímavostí.

gopr079809-09-52

Tádž Mahal sahá pár stovek let do historie. Vystavět ho nechal vládce mogul Šáhdžahán své ženě, která zesnula předčasně. Jedná se o dar ženě, kterou miloval. Výstavba trvala 22 let - od roku 1632 do roku 1654 a podílelo se na ní přes 20 tisíc dělníků. Během času se stal Tádž Mahal symbolem celé Indie a tu zároveň proslavil po celém světě. Není se čemu divit - Tádž Mahal je monumentální stavba, ze které se hrne historie jen při pouhém vstupu dovnitř! Je vytvořen z mramoru a zdoben polodrahokamy a drahokamy. Hlavou mi prolétá myšlenka, že bych podobný dar jednou rád věnoval své budoucí ženě. Každé ženě se musí neustále dokazovat respekt, obdiv a její výjimečnost. Doufám v duši, že budu mít takovou možnost obdarování a vyjádření své lásky. Uvidíme. ;)

20160906_104614

Procházím skrz první velké stavby až k zahradám a slavným fontánám před hrobkou. Mezitím mi místní zkontrolují vstupenku a po vstupu do hlavní části už zahlížím "tunu" Číňanů vzájemně se fotících. Jednoho z nich žádám také o fotku, ale rychle dav procházím a vyhledávám lepší místa. Potkávám také příjemného Brazilce, se kterým si chvilku povídám a okamžitě mi zve do Sao Paola - Brazilci jsou až moc přátelští. :D Tádž se tyčí do výšky téměř 25 metrů s průměrem 18 metrů do šířky. Jeho barevnost se mění během dne. Ráno dokáže být neuvěřitelně růžový při svítání, odpoledne stříbrně bílý a v podvečer nažloutlý, který jsem již včera viděl. Fascinující pohled.

Mezi další zajímavost patří precizně postavený souměrný komplex celé budovy, včetně zahrad, který splňuje kritéria astronomické přesnosti. Je navržen několika bývalými světovými architekty z Itálie, Íránu a dalších zemích. Celou stavbu řídil hlavní architekt Usa z Íránu. Mezitím přicházím k samotné hrobce a vcházím dovnitř. Místo mi překvapuje, protože návštěvníci chodí kolem hrobky pořád dokola po směru hodinových ručiček. Nahrávat zde není povolené, ale při chůzi poslouchám modlitby místních, při kterým mi mrazí v zádech.

DCIM101GOPROGOPR0811.

V celém komplexu jsem strávil před dvě hodiny a pečlivě jsem si ho prohlédl. Pokud se rozhodnete navštívit Indii, pak rozhodně toto místo nevynechte. Je součástí Zlatého trojúhelníku a patří mezi jedinečné zážitky. Jo a nebuďte překvapení, až zahlédnete tažné obrovské krávy na cestách uvnitř zahradního komplexu. :D Prostě Indové žijí stále trošku jinak než my Evropané!

gopr082709-10-55-kopie

Agra Fort

Odcházím s pocitem, který mi nalil do žil tolik adrenalinu jako skok padákem. Rychle si beru si TukTuk na přejezd k druhé slavné památce - velkolepá červená pevnost Agra Fort, připomínající tu Red Fort z Delhí. Stejně jako Tádž Mahal patří Pevnost v Aga mezi světové dědictví UNESCO a v dobách minulých, za vlády Mughalů, zde byla řízena celé říše Mughulů. Agra Fort navštíví téměř každý, kdo přijíždí do Agry, protože žádná jiná pořádná památka se tu nenachází a město je zajímavé jen díky těmto dvou úchvatným záležitostem. Pevnost byla postavena z červeného pískovce v 16. století a z oken pevnosti je pěkný výhled na slavnější Tádž Mahal. Pevnost poslouží jako místo, které si rychle člověk prohlédne a za hodinku odchází pryč v obležení místních prodejců, kteří chtějí prodat snad i svoje kalhoty. Jako běloch obdržíte desetinásobné ceny a jestli chcete koupit nějaký suvenýr, tak usmlouváte až 90% slevy. Nenechte to náhodě. ;)

DCIM101GOPROGOPR0832.

Návrat do hotelu

K hotelu přicházím po 10 minutách. Na můj orientační smysl se mohu většinou spolehnout a jsem na něj pyšný. Málo se mýlím u zvolené cesty a šetří mi to hodně peněz. (Především ženám doporučuji tento smysl zlepšit či si cestu podrobně vyhledat přes GPS. :P) Beru si krosnu, loučím se s majitelem a ten mi na cestu dává místní pokrm zdarma jako důkaz našeho přátelství a volá mi TukTuk na cestu pryč do Jaipuru, růžového města.

gopr089009-12-43

Odjezd do Jaipuru

Říkám řidiči: „Prosím odvezte mi ke klimatizovanému autobusu.“ Ten mi odpovídá opět: „No problém!“ :D Něco mi říká, abych mu nevěřil, ale stejně beru cestu k autobusovému nádraží. :D Jedeme více než půl hodiny a spustí se mezitím pěkný liják! V TukTuku zatahuje řidič plachty po stranách, aby na mě nepršelo. Po příjezdu na nádraží mi ukazuje autobus s klimatizací....No co myslíte vy? Byla tam klimoška? :D No sice ano, nefunkční! Autobus není vhodným dopravním prostředkem v Indii ani na desetiminutový přejezd, natož na šestihodinový. :D Doporučuji si včas rezervovat přervané vlaky nebo zkusit stop. ;) Sedačky se rozpadávají, na krosnu není prostor. Nechávám ji na vedlejší sedačce. Při cestě městem autobus opakovaně zastavuje a Indové naskakují za jízdy. Za pár jsme narvaní, sedí se ve třech na sedačkách a na lehátkách sedí až 6 Indů. Hodně jich taky stojí a všichni mě pozorně sledují. Těžkou krosnu si přesouvám na sebe a 5 hodin ji držím na kolenou. Řeknu vám, že nic příjemného to nebylo. :D Bus má opět zpoždění přes hodinu a dvakrát zastavujeme na občerstvení. Řidič se nadlábne, zatroubí a po deseti minutách pokračujeme dále. Indové většinou stihnou dvě cigárka a svačinu. Na obou zastávkách si kupuji večeři i já - vegetariánské smažené trojhránky v kari. Velice mi chutnají. Po 7 hodinách přijíždíme do vysněného města a jsem rád, že můžu konečně vystoupit z opotřebovaného dopravního prostředku.

gopr090309-13-37

Jaipur

Jaipur není jen tak ledajakou zastávkou pro cestovatele. V Indickém státě Rádžasthán je vedeno dokonce jako hlavní město. Indové ho vybudovali v 18. století a žije v něm přes 5 milionů obyvatel. Mísí se zde historie s modernou. Skládá se z luxusní čtvrti, moderní nadzemkou/metrem, kterým se člověk na pár desítek minut dostane do starého města, Pink City. Ale o tom až příště. ;)

Ps.: Ubytoval jsem se v krásné nové čtvrti a místo, kde jsem strávil 3 dny. Ty patří k těm nejlepším, kde jsem kdy v životě na cestách trávil svůj čas. Večer poznávám mladý mezinárodní pár - slečna pochází z Izraele a její přítel z Německa - nabízí mi, ať se k nim zítra připojím na cestu po městě. Přijímám to. Taky rychle poznávám příjemnou Indickou obsluhu hotelu – mladého manažera.

A co bude zítra?

Zítra vyrazíme společně autem po Jaipuru, do historické části Pink City. Také se podíváme do Monkey Temple, chrámu opiček. Nesmím zapomenut ani krásnou procházku historických palácem nebo mramorový chrám Birla mandir. Těšíte se na další blog? Zajímají vás detaily kolem cesty? Místní jídla? Napište mi do komentářů nebo zprávu a popovídáme o tom. ;) Filip.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *